TANTER na Facebooku

Definice

   TPT (tanečně pohybová terapie) je definována jako psychoterapeutické užití pohybu v procesu, který podporuje emoční, sociální, kognitivní a fyzickou integraci jedince (www.adta.org). Podobně definuje TPT britská ADMT UK: TPP (taenčně pohybová psychoterapie) je psychoterapeutické užití pohybu a tance, které umožňuje kreativní zapojení jedince do procesu, v němž je podporována emoční, kognitivní, fyzická a sociální integrace jedince (Meekums, 2002, s. 4).

   Slovo tanec reprezentuje v TPT veškeré neverbální projevy jedince, které mají komunikační potenciál. Neverbálními projevy rozumíme veškeré pohybové akce, které odrážejí aktuální prožívání daného člověka a jeho zkušenost s vnějším světem.

   Neverbální projevy každého člověka vytvářejí jeho vlastní, osobitou „choreografii“, ve které je obsažena jeho minulost, přítomný okamžik i záměr, odkazující k budoucnosti. Na kontakt mezi lidmi lze pak pohlížet jako na spontánní improvizace, během nichž se oba subjekty vzájemně ovlivňují.

   Taneční terapeut neučí pacienta určité pohyby či „kroky“. Nepoužívá ani určité pohyby k záměrnému vyvolání emoce. Pohyb je zde přednostním prostředkem pro navazování terapeutického vztahu a vyjadřování vnitřního prožívání (Chaiklin, 1975, Stanton-Jones, 1992, s. 4). Tento „pohyb“ pak tedy nazýváme tancem, neboť nemá pouze funkční úroveň, ale nabývá úrovně (pre)symbolické, expresivní, komunikační.

   TPT je řazena mezi tzv. expresivní terapie neboli terapie uměním (arts therapies), neboť pracuje s formou uměleckého vyjádření – s tancem. Nutno však zdůraznit, že estetická složka tance ustupuje při jeho terapeutickém užití (v jistém slova smyslu) do pozadí. Nejde totiž přednostně o to, vytvářet pohyb „krásný“, ale pohyb a tanec vycházející z vnitřního prožívání.

 

© TANTER, 2012